Dneska po delší odmlce, jsem si našel čas napsat něco k zamyšlení. Tato myšlenka je spíše pro ty, co podnikat začínají. Nechci nikoho demotivovat, ale je určitě fajn si říct následky takového podnikání ne z pohledu podnikání.
Hrozně se vždycky pousmívám nad tím, jak "zaměstnanci" a jiní jedinci, říkají ať už hlasem nebo duchem, jak luxusně se mají majitelé firem. Jak mají hodně peněz a jak jsou na tom určitě líp než "normální člověk". Tím tedy myslím nepodnikatele.
Bohužel hlavní rozdíl není ani tak v penězích, ty vem čert. Nejhorší je to totiž s partnerským vztahem. Protože pokud chcete podnikat navážno, pracujete mnohem víc. Pracujete nezdravě víc. Doslova. Dáváte do toho svůj čas a energii v naději, že v budoucnu se vám to vrátí. Naneštěstí tato vynaložená energie pak začne někde chybět.
Chodíte domů pozdě, a když už jste doma, jste duchem úplně někde jinde. Partner to zezačátku respektuje a toleruje. Protože ví, že děláte vše proto, aby jste se do budoucna měli lépe. No jenže měsíce plynou a stím i roky a trpělivost dochází. Ano, firmu budujete roky. Není to tak, že máte nápad, šup šup, najdete investora a seberete balík v hodnotě několika miliónů. Bohužel to není realita a toto není podnikání.
To si ale bohužel myslí spousta těch co se právě do "startupů" vrhá. A nemusí to být ani startupy. Může to být jakékoliv podnikání.
Nechci říkat, že to je vždycky těžké. Ale asi stojí zato, se občas zastavit a zamyslet se nad tím, co a proč to všechno vlastně děláte. A taky, jestli to opravdu musíte dělat zrovna vy.
Jsme samozřejmě jenom lidi. Lidi potřebují lásku (chlapi sex :)), porozumnění a hlavně nějakou oporu a jistotu. Když už jsem nalouskl ten sex. Podnikání je někdy opravdu na nervy. A věci jako sex jdou se stresem stranou. A bohužel se to hrozně špatně napravuje.
A jaká je rada? No já vám neporadím. Ale určitě se nad tím zamyslete ;-).
ZpětJarek Mikes, MSc. © 2002 – 2024, Všechna práva vyhrazena.
jarekmikes.com s.r.o.
