Když se ohlédnu nad minulým rokem, musím říct, že jsem celkem spokojený, jak se to vyvinulo. Sice se snažím navenek vystupovat pozitivně a optimisticky, ale začátek roku se doslova sral.
V mém podnikání jsou vlastně takové tři skupiny, které tvoří celý můj svět.
Firma (WebSeller) bojovala s problémy z roku 2011 a vůbec nevypadalo, že se to zlepší. Nastalo to, že nám začali naši zákazníci čím dál víc dlužit a všichni se vymlouvali na "krizi". Z klasické splatnosti se pak stala splatnost měsíční, dvouměsíční, půlroční ... bylo to hodně na draka. Do toho přišel další problém a to, že se začal rozpadat letitý tým lidí. Nikomu jsem to neměl zazlé, byl jsem rád, že ve firmě vydrželi ty roky. Do toho všeho pak začaly výrazně klesat tržby, přišlo se o některé klienty. Bylo to super (ironie).
Tím, že jsme velmi rychle vyčerpali svou finanční rezervu a odmítali si na závazky firmy půjčit, nám začaly narůstat dluhy. A začalo se to celé točit v takovém zvláštním kruhu. Vyděláš, poplatíš, vyděláš poplatíš, DPH, poplatíš, poplatíš ... A výdělek nikde. To bylo v té druhé polovině roku 2011 a první měsíce roku 2012. Dokonce jsme začali uvažovat o prodeji firmy, o prodeji některých klientů a zakonzervování celé firmy. Jsem rád, že jsme to neudělali.
Všechno tohle mělo ale neskutečně očistný charakter. Udělali jsme si pořádek v účetnictví, začali víc intenzivněji řešit pohledávky a pravidla poskytování služeb (na dluh nebo nebonitním klientům = NE), atd. atd.
Výsledek byl takový, že od jara 2012 začala opět růst poptávka po našich službách, a to násobně nad naše kapacity. Začal se budovat nový tým lidí, chytnuli jsme další dech.
Stihli jsme rozšířit kanceláře, do WebSelleru vstoupil nový společník. Bývalý i současný programátor, který mi odtrhl kouli u nohy a konečně jsme začali opět fungovat jako firma.
Dnes máme práci na půl roku dopředu a je to super. Finance zatím pořád nic moc, ale to se zlepší.
Celý rok firmy (Stormedia) 2012 byl pro mě v podstatě rokem Magiclistu. Propustil jsem všechny lidi, firmu zakonzervoval do pasivního režimu a všechny peníze z provizí, reklam (adsense) a zakázek jsem narval do Magiclistu.
Mezi konzervaci patřilo i to, že jsem poprodával některé své projekty. Nabral jsem partnerství v dalších, ale hlavně jsem ukončil to, co mě nejvíc vysávalo. Tím bylo to neskutečné množství domén a podivných už nefungujících projektů. Platil jsem za ně opravdu hodně.
Teď jsem skoro na suchu. Občas šáhnu do peněženky a zjistím, že vlastně už nic nemám, všechno je v mém novém projektu.
Ale, abych to nedramatizoval. Investovat do Magiclistu jsem se rozhodl proto, že jsem dostal jasnou vizi, co od projektu chci. Šel jsem si za tím tvrdě a s vyčerpávajícím nasazením (18h denně no problemo). A výsledek je to, co je nyní www.magiclist.cz. Nějaké články o projektu jsou i tady na blogu.
Magiclist se sice zaplatil jen z pár procent z vložené investice, ale zájem o něj je obrovský. Jak lidí, partnerů, tak i z odborné scény (agentury, konzultanti, ..). To je pro mě důkaz toho, že se jde správnou cestou.
V osobním životě jsem udělal skok ještě větší. Začal jsem se víc vzdělávat, víc se dělit o své zkušenosti s neúspěchy i úspěchy. A zjistil jsem, že mě to neskutečně naplňuje. A hlavním, velmi příjemným vedlejším produktem, je to, že když sdílíte své zkušenosti, komunikujete s lidmi a dál se vzděláváte, jste téměř automaticky v podnikání úspěšnější.
U několika vznikajících projektů jsem se zapojil jako mentor, či společník v budoucích firmách. Bylo to něco jiného. Sice jsem několik let předtím řídil zakázky, řídil své projekty, řešil investice, tohle bylo jiné. U nově vznikajících projektů se ve mně začala probouzet ta neskutečná nostalgie, jaké to bylo, když já jsem začínal z nuly. A uvědomil jsem si, jak moc se dá pomoci začínajícím podnikatelům i tak málem. Díky tomu jsem poznal i řadu skvělých lidí a snad i nových přátel, a o tom život přeci je.
Co nebylo úplně ideálný byl prostor pro své záliby (hraju, maluju, skládám, píšu..) trošku víc žít. Pro mě to je hlavně cestování, fyzička/sport, přítelkyně. Všechno, co tady píšu, vyžaduje hrozně moc energie a času a když ji nečerpáte, těžko ji můžete do nekonečna předávat :-).
Což vedlo k mému rozhodnutí za měsíc odjet na pár měsíců s přítelkyní na východ. Procestovat přírodu, poznat kulturu. Pořídil jsem si foťák, nastavil projekty a firmu tak, aby lidi v nich měli svou zodpovědnost a celé to bylo schopno provozu beze mně. I když to ještě není na 100%, tak už můžu říct, že firmy můžou existovat, aniž bych musel každou "pytlovinu" řešit osobně. A to je prostě paráda.
Určitě budu blogovat o tom, jak se mi daří řídit firmu/podnikání z druhé polokoule, kde doufám, že bude vůbec internet (či elektrika :-)).
Rok 2013 bude naprosto revoluční, cítím, jak se věci daří sami od sebe, potkávám nové lidi, ba naopak je vyhledávám.
Věřím, že když budete chtít, může vám být opravdu fajn. A nezapomínejte, že nadávat umí každý. Ale jít si za tím svým, i když už máte prodřené kolena z pádů, umí jen hrstka.
ZpětJarek Mikes, MSc. © 2002 – 2024, Všechna práva vyhrazena.
jarekmikes.com s.r.o.
