Když přijíždíte do Bangkoku poprvé, bez ohledu jestli jste turista, či sem jdete za prací, spadnete do místní "provizní sítě" a ani si to poprvé (často ani podruhé a potřetí) neuvědomíte :-).
Bangkok je velice rušné město, spousta motorek, vzduch nic moc (smog, vedro, vlhko) a k tomu celkem velký rozdíl životní úrovně lidí. Průměrná mzda je zde něco okolo 4800 Kč. Díky tomu je zde vše levné a každý se snaží bojovat, jak se dá.
Zajímavostí je, že na prodej na ulici nepotřebujete žádné oprávnění. Dokonce neodvádíte daně. Prostě přijdete a co na ulici prodáte, je vaše. Podobně to funguje i v jiných asijských zemích. Češi se diví, že se asiati (čínani, vietnamci, thajci,..) diví a nedokážou pochopit českou byrokracii s živnosťákama, sociálním, zdravotním, zálohami na dani, odečty na poplatníka, atd. atd. No není se čemu divit, kulturní zvyk je u nich úplně jiný. Tolik k tomu udivování :-)
Obchodování tu funguje smlouváním a provizemi. Každý má provize z každého, vzájemně si pomáhají. Když nemůže pomoci jeden, automaticky ví, kdo vám dokáže sehnat, co potřebujete. Samozřejmě, že z toho většinou pak něco má.
Hrozně krásně se to ukazuje na síti tzv. tuk-tuk taxíků. Když chodíte po Bangkoku, není ostudou, že občas zabloudíte, urputně koukáte do mapy a zjišťujete, co vlastně budete dělat a kde. Najednou k vám přijde thajec a celkem velmi obstojnou angličtinou se zeptá, odkud jste a jestli vám nemůže pomoci. Vy mu řeknete, že hledáte třeba Grand Palace, či jinou zajímavou památku.
Thajec ochotně vezme vaši mapu a začne vám doporučovat památky a vysvětlovat, jak to tu chodí, jaké jsou cca. ceny za taxíky, tuk-tuky a ať určitě neplatíte víc než vám říká. V duchu si řeknete, že vás zachránil a jak jsou tu místní milí a nápomocní. Ano jsou, ale něco za tím je.
Abyste mu neutekli hned na památky, tak nejčastejší finta na "zvýšení míry konverze" je, že vám řekne o vyjímečném obsazení dané památky králem (v Thajsku je království = monarchie). Ono opravdu je možné, že král např. Grand Palace může obsadit pro různé ceremonie, na 99% ale co vám daný thajec v této spojitosti řekne, je lež. Důvod proč vám to řekne je získání času. Dozvíte se informaci, že to je zavřené třeba ještě tři hodiny a že doporučuje, zatím co budete čekat si objet centrum v pohodlí tuk-tuk taxíku a přitom vás vezme ještě na zajímavé místa, které nejsou touto královskou ceremonii obsazeny.
A rovnou se nabídne (či to hned udělá), že zavolá tuk-tuk za vás a vysmlouvá extrémně levnou cenu. Třeba takových 60 bathů (asi 40 Kč). Za tyto peníze vás bude půl dne taxikář vozit po různých místech, abyste se podívali na krásy města. Vy nechápete, jak na tomto ten taxikář vydělává a říkáte si, jak je to super pro vás jako zákazníka.
Kdybych to bral naší terminologií, resp. terminologií Google Analytics, řekl bych, že byl splněn "1 cíl - získat potencionálního zákazníka". Stejně jak když získáváte e-maily pro své rozesílky.
Tuk-tuk vás odváží na první zastávku, většinou to je nějaké Fashion centrum, Jewery centrum. Můžete si tam koupit třeba kašmírový oblek za 10 000 bathů .. u nás takové obleky stojí i pětinásobky. Obleky jsou na míru šité, často nějakými araby, ale i thajci. Dámy mohou mít krásné večerní šaty. Jewery centra jsou dělány opravdu luxusně, drahé kameny se tu opracovávají přímo v obchodech, dokonce můžete sledovat 5 a více řemeslníků přímo při práci a obdivovat krásy jejich práce. Drahokamy a šperky koupíte v řádech pár tisíců až statisíců. Pokud si nevyberete, často se pak přesouváte ve stejné budově dále do suvenýr shopu, kde máte už bižuterii za desetikoruny/stokoruny + samozřejmě něco na památku pro znamé určitě pořídíte. Váš tuk-tuk taxikář čeká a nemá problém počkat, až nakoupíte i dvě hodiny. Záleží, jak to má domluvené, ale většinou formou lístečku z daného krámu dostává vypsanou výši provize toho, co jste si koupili. Taková cookie/trackování objednávky. Většinou si ani nevšimnete, že něco převzal. Někdy jsou domluvení blíže a info o provizích si předávají jinak. Ono obecně, malé lístečky fungují jako takové trakovací kódy o daných provizích.
Další zastávky bývají v tzv. TAT centrech. To jsou "certifikované" cestovní kanceláře, jediným jejich záměrem je samozřejmě vám něco prodat, vysvětlit jak je NEMOŽNÉ v této době sehnat bydlení, jízdenky, letenky a že jenom oni jsou schopni to zajistit, protože to mají předobjednané. Vše často působí velmi věrohodně (argumenty bývají například obsazenost díky full-moonu, budhistické a státní svátky a hromadné přesuny mnichů, atd.) a část turistů určitě jejich nabídkám povolí. Záleží, jaký typ jste, neberu to za nic špatného. Zmiňuju to, protože to patří do daného Bangkokského tuk-tuk kolečka. Pokud jste na to připravení a víte, že nic nechcete i na toto mají finty. Řeknou vám třeba, že do TAT je potřeba zajet, že nemusíte nic kupovat. Že ale od vás potřebuje, abyste tak 15 minut s němi komunikovali, že dostane pak vstup zdarma pro zajetí do centra se svým taxíkem a bude vás tam moci odvést. Prodejce v cestovce má pak 15 minut vás přesvědčit = taxikář mu získal čas s vaší pozorností.
Ať nakoupíte kdekoliv, v tomto kolečku tuk-tuk taxík za to má odměnu. Nevozí vás po městě půl dne kvůli 40 korunám. Vozí vás, protože chce svoji provizi. Když nic nekoupíte, nic se neděje. Často ale člověka odhadnou a pokud při prvních zastávkách z vás nic nekápne, celý trip nějak ukončí či odbyde, aby se mohl věnovat dalším. Hodnoty konverzí se asi nikdy nedozvíme, ale troufám si říct, že budou dost vysoké. Natolik, aby se na turistech celý tento systém uživil.
Vůbec by mně nepřekvapilo, kdyby takto fungovali celé rodiny. Tzn. více tuk-tuk taxíků by byli bratři, vozili do krámů svých rodičů, na masáže od svých sester. Případně by se dala záměrně vybudovat taková síť a mít pak provize ze všech. Aspoň takto bych to vybudoval já, kdybych žil v jejich podmínkách :-)
Po tomto zážitku máte jasno v tom že: za zeptání nic nedáte, drž a važ si svého zákazníka, i když ještě nic nekoupil, být milý a vše řešit s úsměvem má vždycky lepší výsledky, než když se rozhádáte.
Pokračování již brzy.
Kdybyste měli otázky či připomínky, nebojte se zeptat, rád odpovím, pokud budu tedy vědět.
Jarek Mikes, MSc. © 2002 – 2024, Všechna práva vyhrazena.
jarekmikes.com s.r.o.
